CČSH

„O Československé církvi (husitské) věříme, že vznikla z Boží vůle a milosti, aby skrze ni do jedné, svaté a obecné církve boží byli přivedeni mnozí, kteří by jinak zůstali ztraceni v nevíře a beznaději…“
Zákaldy víry CČSH, odd. I. čl. 42

„Náboženství nemá se projevovati jen věroukou a obřadnictvím, nýbrž má se osvědčiti v celém proudu společenského života a to ve skutcích lásky, služby a dobré vůle. V svém učení (církev) výslovně zdůraznila, že se hlásí k oběma přikázáním lásky jako k nejvyššímu cíli svého náboženského poslání. Láska k bližnímu získává pečeť náboženského posvěcení, poněvadž se jejím prostřednictvím člověk dostává k milování Boha. Nikoliv pro lásku k Bohuse člověk snižuje k lidem, nýbrž láskou k bližnímu se přibližuje Bohu.“
HNÍK  F. M. Pohnutky dobročinnosti v křesťanství. Praha. Blahoslav. 1935, s. 329.

„Nepotřebujeme hledat žádné nové a originální programy. Naše základní poslání je stejné jako poslání křesťanské církve všech dob. Jenom situace, v níž žijeme, a methody naší práce i speciální dílčí úkoly dané dobou, jsou jiné.“
TRTÍK Z. Theologické úvahy I. Praha. Blahoslav. 1952, s. 368.

„Církev není nikdy bez krise. Buď je v krisi proto, že se v pokání postavila před tvář svého Pána, aby byla souzena jeho svatou pravdou – a pak je to krise k životu -; anebo je v krisi proto, že se od svého Pána a jeho pravdy odvrátila – a pak je to krise k smrti.“
TRTÍK Z. ‚Nic nezmůžeme proti pravdě‘ In. Náboženská revue. 1956, s. 146.

„Opravdová charakterní církev žije z Boží pomocí. Neopravdová je odkázána sama na sebe.“
KUČERA Z. Hoře a milost. L. Marek. Brno  2002, s. 38.

Kopie (6) - puz
Historie Církve československé husitské
Církev československá vznikla v roce 1920 oddělením se od církve římskokatolické. Na jejím počátku stálo hnutí katolických kněží usilujících o obnovu církve. V jejich čele stál dr. Karel Farský, pozdější první patriarcha. Jejich cílem bylo přiblížit křesťanské poselství modernímu člověku. Proto Církev československá husitská uchovala některé prvky z katolictví (liturgie, svátosti). Snažila se však od počátku duchovně navazovat a rozvíjet odkaz české reformace (husitství, Jednota bratrská). Tuto návaznost později církev vyjádřila i změnou svého jména, když na sněmu v roce 1971 přijala další přívlastek husitská. Také symbol církve: kříž a kalich, odkazuje k dědictví české reformace. V současnosti je Církev československá husitská členkou Světové rady církví, Ekumenické rady církví, Konference evropských církví, Leuenbergského společenství. S římskokatolickou církví uzavřela dohodu o vzájemném uznání křtu, s církví českobratrskou evangelickou podepsala dojednání o vzájemné uznání křtu, uznání ordinované služby a o dvojím členství. Podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 se k ní přihlásilo 39 276  obyvatel ČR. S tímto počtem se řadí na 3. místo.
Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.

Důrazy
Pro lásku Kristovu sledovat a zajímat se o svět kolem nás.
Naslouchat lidem kolem nás, jejich otázkám, nadějím i problémům a dosvědčovat jim Krista.
Pokoušet se předávat poselství Ježíšovy dobré zprávy způsobem srozumitelným člověku dneška
Uchovávat a rozvíjet hodnoty české duchovní tradice (tradice cyrilometodějská, svatováclavská, zejména husitská a bratrská)
Usilovat o obnovu církve zejména zvěstováním Božího slova a slavením Ježíšovy večeře.
Připomínat, že křesťanská víra musí nést ovoce ve způsobu života.

 

O co dnes církev usiluje?:

  • O shromáždění věřících ke společné bohoslužbě
  • O zvěstování Božího slova z Písem a o výklad Bible
  • Vštípit víru novým generacím po celém světě (misie) a upevnit ji (evangelizace)
  • Učit, formulovat a vyznávat svou víru
  • Vysluhovat svátosti
  • Vést své svědky ve víře a v modlitbě
  • Vychovávat a vyučovat
  • Poskytovat pravidelnou duchovní podporu
  • Organizovat život církve ve svých Náboženských obcích i mimo ně
  • Vytvářet si řády pro vlastní vnitřní kázeň
  • Opatřovat si prostředky pro svou činnost
  • Sloužit láskou (diakonie, charita)
  • Pečovat o církvi svěřené budovy
  • Účastnit se na tváři soudobé kultury a publikovat pro kultivaci dnešní veřejnosti
  • Sdílet společné starosti o mravní a právní normy
  • Zastávat se slabých
  • Usilovat o pokojné soužití, spravedlnost a čisté životní prostředí

„Podstata církve je zjevena v jejích svátostech. Smýšlí-li církev sama o svátostech nízce, smýšlí nízce o sobě samé jakožto ekklésii, nerozumí sama sobě.“
TRTÍK Z. Komentář k věrouce II. Praha 1955, s. 127.

Důležitost svátosti tkví v tom, že Boží Slovo je ve svátosti činně, viditelně a veřejně přijímáno členy církve.

Boží slovo pak spojuje členy církve v uvědomělé obecenství v Kristu.

Kopie - puz

Církev československá husitská slaví a vysluhuje 7 svátostí:

  1. svátost křtu (očištění Kristem a připojení Duchem svatým k církvi),
  2. svátost biřmování (posílení ve víře a přijetí darů svatého Ducha),
  3. svátost večeře Páně (zpřítomnění Ježíšovy oběti),
  4. svátost pokání (litující hříšník přijímá Boží nabídku odpuštění),
  5. svátost manželství (spojení muže a ženy v lásce před Bohem),
  6. svátost útěchy nemocných (duchovní posila v nemoci a utrpení),
  7. svátost svěcení kněžstva (pověření ke službě Bohu a lidem).

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Kontakty

Prvomájová 909/7
153 00 Praha 16 - Radotín

Tel.: 257 910 923, 739 018 594

E-mail: ccshradotin@seznam.cz

IČ: 66003440

Farář: Mgr. David Hron

Pastorační asistent(ka): Mgr. Hana Vítová